Možnost kombinace různých typů kotvicích zařízení
EN 795:2012 Prostředky ochrany osob proti pádu, na rozdíl od předchozích verzí připouštím kombinaci různých typů kotvících zařízení. Předchozí verze této normy předpokládala výrobu „pouze“ jednotlivých typů (tyto normy používala termín třída) a tedy i zkoušky v rámci certifikace pro daný typ/třídu. EN 795:2012 patří v současné době mezi normy harmonizované.
EN 795:2012 a tedy také ČSN EN 795:2013 umožňují provést předepsané zkoušky pro jednotlivé typy a následnou jejich kombinaci. Například kotvicí zařízení typu A – s jedním nebo více stabilními kotvicími body a typu C – kotvicí zařízení využívající poddajné kotvicí veden. Tento předpis pro tuto situaci požaduje – viz čl. 4.1.8 normy, provést zkoušky pro každý typ samostatně a pro jejich kombinaci.
Někteří výrobci, jejichž výrobky jsou na našem trhu běžně dodávány a instalovány, požadované zkoušky kombinace různých typů pominuly a dokonce i významná evropská certifikační organizace obchází požadavek zkoušky, pouhým konstatování v popisu, že kombinace různých typů je možná.
Obrátili jsme se na příslušné státní dozorové orgány s námitkou, že dochází k obcházení požadavků normy. Že nejsou prováděny společné zkoušky. Tuto skutečnost považujeme za velmi znepokojivou. Skutečnost, že jsou výrobci kotvicích zařízení, není až tak překvapivá. Avšak nedodržovat požadavky normy na provádění zkoušek přímo certifikačním orgánem je alarmující.
Dozorové státní orgány vše prošetřily a daly za pravdu naší námitce, že zkoušky prováděny nejsou a že tato situace je nepřípustná.
Během uplynulých roků bylo na našich stavbách instalováno značné množství kombinace kotvicích zařízení bez provedení zkoušek a bez znalosti, jaké mohou být následky při zachycení pádu na kotvící zařízení a také na upevnění kotvícího zařízení ke konstrukci. Častý argument, že pokud výrobky vyhovují požadavkům na statickou pevnost pro daný typ, musí vyhovovat i požadavkům v kombinaci. Požadavky na dynamickou pevnost zcela pomíjejí.
Při kombinace kotvicího zařízeni typu A a typu C je nutné respektovat vliv poddajného vedení, jeho průhyb, vliv na koncové, rohové a dělící prvky. EN 795:2012 vyžaduje, pokud se takové používání předpokládá, sestavit zařízení s nejdelším i nejkratším povoleným rozpětím a také s vložením středního a rohového kotvení. Zkoušky se pak mají provádět na zatížení ve smyslu předpokládaného zatížení.
Většina kotvicích zařízení prodávaných na našem trhu jsou výrobky ze zemí EU. Naše společnosti tak, nejsou dovozci, ale distributory. Veškerá odpovědnost je v tomto případě na výrobci – viz také část 7 EN 795:2012 a Příloha A této normy. Výrobce, který takto „obchází“ požadavky normy napíše, že vše je v pořádku a že doklad o provedení zkoušek nemá povinnost předložit. Současně spoléhá na to, že značná část účastníků výstavby včetně zadavatele stavby výše uvedené skutečnosti nezná. Výrobci, který příslušné zkoušky neprovede, to přináší i snížené náklady. Zkoušky kombinace různých typů jsou poměrně nákladné. V konkurenci s výrobci, kteří požadované zkoušky provádí, mohou ti výrobci, co požadavky normy obchází, být levnější.
Označit výrobce a tedy i instalační firmy, které takto postupují, není snadné. Pro kontrolu kotvicích zařízení platí ČSN EN 365, která dovoluje výrobcům, aby si vymínily, že kontroly může provádět pouze výrobce, nebo jím autorizovaná osoba nebo organizace. V praxi není výjimkou, že instalační firma (většinou také jde distributora) navrhne umístění kotvícího zařízení, provede instalaci a následně provádí periodické prohlídky. Nelze očekávat, že přizná, že instaluje kombinace kotvicích zařízení, které nemají všechny předepsané zkoušky.
Autor: Mojmír Klas