Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) jsou závazná od doby, kdy vstoupí v platnost bez ohledu na to, zda byla již převzata do národního práva. Je nutné si zvyknout, že se musíme seznamovat i s nařízeními EP a Rady (EU), které platí v našem oboru.
I v případě, že budeme čekat, až vyjde obsah Nařízení EP a Rady (EU) v národních předpisech, mnoho nám to nepomůže. Do národního práva je většinou dnes již jen vložený odkaz na Nařízení EP a Rady (EU). Vlastní obsah si pak v našich zákonech nepřečteme. Tak tomu je i s Nařízením EP a Rady (EU) č. 305/2011.
V novele stavebního zákona č. 225/2017 Sb., která vstoupila v platnost 1. 1. 2018 je konkrétně uvedeno toto:
V § 156 odst. 1 se slova „požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při udržování a užívání stavby včetně bezbariérového užívání stavby, ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu tepla“ nahrazují slovy „základní požadavky na stavby73)“.
Poznámka pod čarou č. 73 pak zní:
„73) Příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS.“.
O obsahu Nařízení EP a Rady (EU) se víc dočteme až v tomto nařízení.
V Příloze 1 se stanovují základní požadavky na stavby, které jsou od doby, kdy toto nařízení vstoupilo v platnost, společná pro všechny země EU.
Pro oblast, ve které se pohybuji je podstatný požadavek č. 4 „Bezpečnost a přístupnost při užívání“, tento požadavek zní takto: Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby při jejím užívání nebo provozu nevznikalo nepřijatelné nebezpečí nehod nebo poškození, např. uklouznutím, pádem, nárazem, popálením, zásahem el. proudem, zraněním výbuchem a vloupáním.
Často se setkávám s dotazem, co je nepřijatelné nebezpečí. Obecnou odpověď neumím formulovat. Umím však vyslovit názor, jak má postupovat projektant a zhotovitel stavby. Uvedu příklad platný pro práce na střechách:
- Projektant zná (musí znát) jaké práce při údržbě stavby budou prováděny a jaká rizika budou těmto lidem hrozit. Nejčastějším rizikem je riziko pády z výšky, pokud takové riziko vzniká, je povinen navrhnout stavbu tak, aby bylo možné toto riziko eliminovat. To neznamená, že na všech plochách bude navrženo kotvicí zařízení, bude navrženo tam, kde to charakter a povaha práce vyžaduje a nelze ji zajistit jiným, nerizikovým postupem. Jsem přesvědčený, že pokud projektant nesplní tento požadavek, půjde o zjevnou vadu projektu. Zjevnou zejména proto, že při „pouhém“ seznámení se s projektovou dokumentací, lze tuto vadu zjistit.
- Projektant je povinen dle ČSN 73 19101 Navrhování střech – Základní ustanovení stanovit režim prohlídek, kontrol, údržba a obnovy. Jako pomůcka mu může sloužit Příloha H této normy, kde jsou uvedeny doporučené cykly obnovy a kontrol.
- Zhotovitel pak je povinen na zjevnou vadu projektu upozornit, mimo jiné má k dispozici autorizovaného stavbyvedoucího, u kterého oprávněně předpokládám znalosti v oblasti základních požadavků na stavby. Pokud tak neučiní, vada projektu se stává i vadou díla. Z praxe znám řadu případů, kdy byla tato zásada úspěšně vůči projektantovi i zhotoviteli, kteří nedodrželi základní požadavky na stavby, uplatněná.
Pro lepší vysvětlení mého názoru, uvedu konkrétní příklad:
- U projektanta si objednám projekt rodinného domu, kde bude na střeše komínové těleso. Komín vyžaduje nejméně pravidelné prohlídky stavu spalinových cest. Je tedy nutné mít bezpečnou možnost se ke komínu „dostat“ i kontrolu provést.
- U zhotovitele si následně objednám provedení stavby tohoto rodinného domu. Očekávám, že dodá dílo bez vad a že dílo splní základní požadavky na stavby.
- Já, jako stavebník do doby, než stavbu převezmu a užívám, nemusí znát, že budu povinen například zajišťovat kontrolu spalinových cest. Na to si najímám a platím projektanta a zhotovitele stavby.
Obdobná situace je například s kontrolou zařízení určených k ochraně před bleskem. I tu je nutné provádět a musí být možnost bezpečně tuto práci provádět. Samozřejmě, že je možné tuto práci provádět v některých případech i ze zdvižných plošin. Objednavatel projektu však musí být v projektové dokumentaci upozorněn, že takový způsob projektant předpokládá a je na něm, aby zvážil, zda toto řešení bude, zejména s ohledem na náklady, akceptovat.
Poznámka: přiložená fotografie naopak ukazuje, jak zcela zbytečně projektant a zhotovitel stavby vytvořil riziko pádu do nechráněného otvoru proti propadnutí, propadnutí světlíkem. Světlíky nemají vloženou mříž k ochraně proti propadnutí. V době realizace se na této stavbě pohyboval: projektant, stavbyvedoucí, technický dozor stavebníka a bezpečnostní technik zhotovitele. Nikdo nepřišel s návrhem posunout žebřík mimo světlíky.