Stavební zákon č. 183/2006 Sb. se zmiňuje o udržovacích pracích zejména v § 3 odst. 3, kde je uvedeno:

 (3)  Staveništěm  se  rozumí  místo,  na  kterém se provádí stavba nebo
   udržovací   práce;   zahrnuje  stavební  pozemek,  popřípadě  zastavěný
   stavební pozemek nebo jeho část anebo část stavby, popřípadě, v rozsahu
   vymezeném  stavebním úřadem, též jiný pozemek nebo jeho část anebo část
   jiné stavby.

Z této citace lze dovodit, že při posuzování jaká stavebně technická opatření zahrnout do projektové dokumentace, je potřebné se řídit i veškerými pravidly, která se vztahují k bezpečnosti práce na staveništi. Zvláště pak nařízením vlády č. 591/2006 Sb. o bližších požadavcích bezpečnost a ochranu zdraví při   práci na staveništích.

Povinnost projektanta je pak uvedena v § 159, odst. 2 stavebního zákona:

  (2)  Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost
   stavby   provedené   podle  jím  zpracované  projektové  dokumentace  a
   proveditelnost  stavby  podle této dokumentace, jakož i za technickou a
   ekonomickou  úroveň  projektu technologického zařízení, včetně vlivů na
   životní  prostředí.  Je  povinen  dbát  právních  předpisů  a  obecných
   požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru.
   Statické,  popřípadě  jiné  výpočty  musí být vypracovány tak, aby byly
   kontrolovatelné.  Není-li projektant způsobilý některou část projektové
   dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu
   s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí
   zpracovaný  návrh.  Odpovědnost  projektanta za projektovou dokumentaci
   stavby jako celku tím není dotčena.

Za zdůraznění stojí i povinnost projektanta přizvat si, není-li on sám způsobilý,  k některým částem osobu s opravněním pro příslušný obor nebo specializaci. Mezi tyto osoby patří také koordinátor BOZP i zpracovatel plánu BOZP, je-li jiný.

Povinnost koordinátora spolupracovat s projektantem je uvedena v    § 18 nařízení vlády č. 591/2006 Sb. o bližších požadavcích na BOZP při práci na staveništích

odst 1) písmeno b)    bez  zbytečného  odkladu  předat projektantovi, zhotoviteli stavby,   pokud  byl  již  určen,  popřípadě jiné osobě veškeré další informace o   bezpečnostních  a  zdravotních rizicích, které jsou mu známy a které se   dotýkají jejich činnosti

V návaznosti na toto konstatování je třeba zmínit povinnost koordinátora BOZP dle   § 7 nařízení vlády č. 591/2006 Sb. o bližších požadavcích na BOZP při práci na staveništích

   Koordinátor během přípravy stavby

d)  zajistí  zpracování  požadavků  na  bezpečnost a ochranu zdraví při   práci při udržovacích pracích.

Spolupráce projektanta s koordinátorem BOZP při řešení bezpečného provádění udržovacích prací je tak nejen potřebné, ale zejména v zájmu obou. Projektant "zná", jaké udržovací práce je třeba vykonávat, koordinátor "zná", jaká rizika mohou nastat, projektant pak "umí" tato rizika eliminovat vhodnými stavebně technickými opatřeními.

Jaká je minimální statická pevnost kotvicího zařízení určeného k ochraně proti pádu, jaké doklady je nutné přikládat ke kotvicímu zařízení – prohlášení o vlastnostech, nebo o shodě, kdo nese odpovědnost za upevnění kotvicího zařízení nosnou konstrukci. Mohou se dělat např. tahové zkoušky kotvení do betonu, s ohledem na kvalitu betonu?

1. Minimální statická pevnost kotvicího zařízení určeného k ochraně proti pádu - podle ČSN EN 795 je statická pevnost pro 1 osobu 12 kN a za každou další + 1 kN. Tato hodnota již obsahuje koeficient bezpečnosti dva.
2. Doklady, které je nutné přikládat ke kotvicímu zařízení – prohlášení o vlastnostech, nebo o shodě – Kotvicí zařízení určené k použití  - zabudování do stavby je stavebním výrobkem. ČSN EN 795 je harmonizovanou normou. Povinnost vydávat prohlášení o vlastnostech, je dána Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 . Ke stavebnímu výrobku, na který se vztahuje harmonizovaná norma je povinnost vydávat prohlášení o vlastnostech. Toto prohlášení o vlastnostech vydává výrobce nebo dovozce v jazyce země určení. Pokud jde o výrobek vyráběný v zemích EU, jsou firmy, které výrobek nabízejí distributory, nejsou dovozci. Prohlášení o shodě se přikládá spolu s výrobkem, nebo pokud je výrobek zabudován, pak je prohlášení o vlastnostech součástí instalační dokumentace – viz Příloha A ČSN EN 795
3. Kdo nese odpovědnost za upevnění kotvicího zařízení na nosnou konstrukci na trhu jsou dvě kategorie kotvicích zařízení. Jedna je vybavena dokladem o provedení zkoušek upevnění na daný typ konstrukce. V tomto případě nese odpovědnost za způsob upevnění výrobce a následně montér, který potvrdí, že provedl upevnění dle návodu výrobce. Druhá kategorie není tímto dokladem vybavena a odpovědnost nese např. projektant, nebo pokud není projektová dokumentace zhotovena, firma, která provádí instalaci kotvicího zařízení. V obou případech pak musí být způsob upevnění doložen výpočtem kvalifikovaného inženýra, tedy statika.
4. Mohou se dělat např. tahové zkoušky kotvení do betonu, s ohledem na kvalitu betonu – kotvicí prvek, na kterém se provede tahová zkouška (s ohledem na kvalitu betonu), již není možné nadále používat. Zkoušku lze tedy provést na zkušebním vzorku, ale ne na kotvicím zařízení, které má být nadále určeno k použití pro ochranu proti pádu. Zpravidla však je kotvicí zařízení upevňováno na betonovou konstrukci upevňovacími prvky, které při správné montáži ověří kvalitu betonu. Například při utahování mechanické kotvy je dána síla/moment utahování. Pokud instalační firma osazující kotvicí zařízení se není jistá kvalitou betonu, je nutné buď použít upevňovací prvky, které kvalitu betonu ověří, nebo provést tahové zkoušky na zkušebním vzorku na upevnění.

Dm)ne 11. 12. 2018

Odpověď: Podle vyhlášky č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb v platném znění je bezpečnost při užívání (viz vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby) jednou z částí technické zprávy. V současné době je požadavek bezpečnosti při užívání rozšířený a nese název bezpečnost a přístupnost při užívání.

      Požadavek na bezpečnost a přístupnost při užívání je zakotven Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 v části „základní požadavky na stavby“. Od 1. 1. 2018 je odkaz na povinnost dodržet při přípravě a realizaci stavby základní požadavky na stavby uveden v novele stavebního zákona č. 225/2017 Sb., který především rozsáhle novelizuje stavební zákon (č. 183/2006 Sb.

     K popisu co musí být provedeno jako součást stavby, aby byly splněny základní požadavky na stavby (bezpečnost a přístupnost při užívání) je určena souhrnná technická zpráva, část 5. Bezpečnost při užívání (nyní bezpečnost a přístupnost při užívání)

    Nejasnější je z pohledu vyhlášky č. 499/2005 Sb. rozsah řešení bezpečnosti a přístupnosti při užívání ve výkresové části. Mohu vyslovit pouze svůj názor. Projektant by měl zpracovat technické řešení bezpečnosti a přístupnosti při užívání, pokud toto řešení je zajišťováno stavebními nebo konstrukčními výrobky. Rozsah výkresové části by měl umožňovat případnému zhotoviteli stavby zpracovat cenovou nabídku, případně dopracovat realizační/dílenskou dokumentaci tak, aby nemohlo dojít k záměně úmyslu vytvořeného projektantem.

     V případě, že v projektové dokumentaci projektant uvažuje s návrhem použít zámečnické výrobky, je potřebné, aby tuto část zpracoval kvalifikovaný inženýr – statik. Tato povinnost odpadá, pokud projektová dokumentace obsahuje odkaz na užití certifikovaných stavebních výrobků.

Odpověď: Jsem přesvědčený, že ano, stavba má dle § 8 vyhlášky č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby splňovat šest základních požadavků na stavby. Nyní po účinnosti Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 je stanoveno 7 základních požadavků na stavby. Jedním z nich je i požadavek na bezpečnost a přístupnost při užívání.

Bezpečnost a přístupnost při užívání zahrnuje možnost bezpečně provádět údržbu/udržovací práce.

Součástí údržby je provádění pravidelných prohlídek a kontrol. Kontrola spalinových cest je nejen nezbytná, je také povinná. Projektant a zhotovitel tuto skutečnost musí znát a musí vědět, že bude nutné přistupovat ke komínovému tělesu a provést kontrolu. Projektant i zhotovitel stavby se měli zabývat možností bezpečného přístupu na střechu (výlez, mobilní žebřík, pevný žebřík apod.) a následnému pohybu po střešním plášti. V případě, že při pohybu po střešním plášti hrozí riziko pádu z výšky, je nutné střechu vybavit takovým způsobem, aby pohyb byl bezpečný. K tomu slouží například bezpečnostní střešní háky dle ČSN EN 517. Další podporu tohoto tvrzení lze najít v ČSN 73 1901 Navrhování střech - Základní ustanovení. Tato norma velmi podrobně řeší v čl. 5.6 bezpečnost pohybu po střešním plášti.

     Z těchto skutečností je možné dovodit, že byla vada v projektové dokumentaci a následně vznikla i vada díla, kterou lze reklamovat u zhotovitele, případně také (v případě, že projekt neřešil bezpečný přístup ke spalinovým cestám na střeše) i u projektanta stavby.