Při kontrole kotvícího zařízení jsem opět zjistil, že umístění kotvícího zařízení nevyhovuje požadavku bezpečného zachycení pádu – viz přiložený obrázek.
Vysvětlení:
- Při zachycení pádu v nejvyšší části střechy bude délka spojovacího prostředku cca 5 metrů.
- Při zachycení pádu dojde k rychlému posunutí karabiny OOPP po nerezovém laně až na nejnižší místo umístění kotvícího zařízení.
- Délka spojovacího prostředku v nejvyšší části střechy – „přesah spojovacího prostředku přes hranu střechy“ bude cca 4,5 m.
- Výška střechy je ± 5 metrů.
Potřebná výška k bezpečnému zachycení pádu je v tomto případě:
- Délka spojovacího prostředku, který přesahuje hranu strachy: 4,5 m
- Délka rozvinutého tlumiče: 1,8 m
- Výška osoby: 2,0 m
- Bezpečnostní rezerva: 1,0 m
Celkem tedy: 9,3 metru
Závěr: Pracovník dopadne na zem. Tato chyba (nevyhodnocení potřebné výšky pro zachycení pádu) se často opakuje v případech, kdy instalační firma navrhne řešení, které sama provede. Zde lze dovodit, že „její“ řešení je „levnější“ v porovnání se správným řešením. Dovozuji také, že to je jeden z důvodů, proč se zakázky s levnějším řešením získávají.
Řada projektantů si nechává návrh zařízení určených k ochraně proti pádu zpracovat „zdarma“ od instalačních firem. Nechci paušalizovat, ale moje zkušenosti mně říkají, že tyto návrhy jsou ve značné většině podřízeny snaze získat následně zakázku, a to i za cenu, kdy navržené řešení je životu nebezpečné. Je tak využívána skutečnost, že HIP zpravidla nemá čas se řešením kotvicích zařízení věnovat, nebo nezná principy ochrany proti pádu při práci ve výšce.