Otázky a odpovědi

Čím se řídí požadavky na mříže vkládané do otvorů ve střeše ( světlíků ) určené k ochraně před propadnutím?

Pro tyto mříže ( sítě ) jsou určeny zejména:

EN 1263 - 1 Záchytné sítě - Bezpečnostní požadavky, zkušební metody

a

EN 1263 - 2 Záchytné sítě - Bezpečnostní požadavky pro osazování záchytných sítí

 

 

Často se setkávám s prohlášením dodavatele střešních světlíků krytých polykarbonátem, že se jedná o světlíky chráněné proti propadnutí. Je takové prohlášení možné, když je světlík krytý polykarbonátovou krytinou?

Odpověď je jednoznačná. Otvor krytý plastovým materiálem (např. polykarbonátovými deskami) ve střeše, například střešní světlík nelze deklarovat jako otvor chráněný proti propadnutí. Základní důvody jdou tři. Za prvé, podle ČSN EN 14963 Prvky střešního pláště – Pásové plastové střešní světlíky s podstavcem nebo bez podstavce – Klasifikace, požadavky a zkušební metody polykarbonát jako plastový výrobek mění vlastnosti vlivem působení slunečných paprsků, křehne a stává se méně odolný proti pádu měkkého i tvrdého tělesa. V čl. 5.2.3 této normy je uvedeno, že pevnost v tahu a Yongův modul pružnosti se mohou měnit v čase. Za druhé, polykarbonátové desky jsou ve světlíku upevněné mezi hliníkovými lištami, ve kterých je gumové těsnění. To drží polykarbonátové desky pouze tlakem hliníkových lišt. Vysmeknutí polykarbonátové desky je možné i pří výrazně menších silách, než je dopad lidského těla. Za třetí, příloha A ČSN EN 14963 v čl. A.2 mimo jiné uvádí, že pásové střešní světlíky podle této normy nejsou pochozí.

Pokud světlík není pochozí, není ani odolný proti propadnutí člověkem. Při údržbě světlíku je nezbytné zajistit odpovídající ochranu proti pádu do otvoru světlíku. Světlík je dle nařízení vlády č. 365/2005 Sb. otvor nechráněný proti propadnutí.

Jaké jsou požadavky na kotvicí zařízení dle ČSN EN 795 v oblasti odolnosti proti korozi?

ČSN EN 795 Prostředky ochrany osob proti pádu – Kotvicí zařízení stanovuje požadavky na odolnost proti korozi v čl. 5.8 Odolnost proti korozi. Zde je uvedeno, že při provádění zkoušek se reprezentativní vzorky kotvicího zařízení vystaví zkoušce neutrální solnou mlhou podle EN ISO 9227 po dobu 24 hodin. Následně se suší po dobu 60 minut při teplotě 20°C. Tento postup se opakuje tak, že kotvicí zařízení je podrobeno vystavení celkem 24 hodin a 60 minut sušení plus dalších 24 hodin a 60 minut, poté se ověří, zda kotvicí zařízení vyhovuje požadavku uvedeném v článku č. 4.2.1 této normy. Musí tak být splněn požadavek, že materiál nesmí vykazovat korozi. Je přípustná přítomnost ztráty lesklosti a bílých šupinek. Kovové části zařízení nesmí vykazovat korozi, která naruší jejich funkční činnosti, např. správné činnosti pohyblivých částí.

     Pro ocelová drátěná lana je vyžadována galvanizace podle ISO 2232.

     Odůvodněně je nutné požadovat dodržení těchto požadavků i u kotvicího zařízení vyrobeného na základě návrhu autorizovaného inženýra – statika.

     Při periodické prohlídce kotvicího zařízení se provádí při vizuální kontrole, kontrola koroze. Vznik koroze kotvicího zařízení je možné považovat za vadu, která brání řádnému užívání kotvicího zařízení.

     Pro kotvicí zařízení vyrobené na základě návrhu autorizovaného inženýra – statika je nezbytné při kontrole kotvicího zařízení postupovat také dle ČSN Ocelové konstrukce – Kontrola a údržba ocelových konstrukcí pozemních a inženýrských staveb.

   

Upevnění záchytných sítí určených k ochraně proti pádu při montáži střechy

Dotaz:

Dobrý den, našla jsem jako na stavbě upevnění záchytných sítí, které nepovažuji za odpovídající.

Záchytné sítě – viz foto, jsou pod celou plochou střechy a budoucími světlíky, upevněny provázky typ - krátké tak, že se na nich nedají téměř dělat uzly, pokud jsem dohlédla, uzel je sprostý klasik, nic, čemu by se dalo věřit - viz další foto, které jsem dnes nafotila, poté, co jsem uviděla ve středu sítí ty provázky chlapům se jeden úvaz povolil, naštěstí nikoli pod člověkem...

Prosím, mohl byste mě vhodně nasměrovat k argumentům, jak má vypadat upevnění záchytné sítě, jaké jsou požadavky na "provázky" či jiné upevňovací materiály? Sítě začínají být aktuální, ale bohužel zatím jsem je neměla možnost často se setkat s jejich použitím, a když, tak jen pro pád materiálu. Se záchytem osob pracuji poprvé.

Naše reakce:

Dobrý den, k Vašemu dotazu mohl podle podkladů sdělit:

- pro osazení, upevnění a technické hodnoty platí ČSN EN 1263-1 Dočasné stavební konstrukce - Záchytné sítě - Část 1: Bezpečnostní požadavky, zkušební postupy a 1263-2 Dočasné stavební konstrukce - Záchytné sítě - Část 2: Bezpečnostní požadavky pro osazování záchytných sítí.

- snad Vám také pomůže katalog jednoho z výrobců (viz příloha), kde je řada podmínek pro upevnění. Obecně také platí, že upevnění nemůže dělat osoba řádně nezaškolená/nepoučená.

Z fotografií mnoho nevyčtu, ale myslím, že přiložený katalog a tyto informace Vám pomohou se zorientovat. Doporučuji si nechat předložit doklad o provedené instalaci.

Katalog jedné z firem dodávajících záchytné sítě: Katalog Stavba 2015 - 2016.pdf (6147764)

 

Kdo je oprávněn stavět a kontrolovat lešení?

Zde je stanovisko VÚ BOZP Praha o které jsem je požádal: Problematika je upravena pouze v nařízení vlády č. 362/2005 Sb. příloha část VII Dočasné stavební konstrukce.

Odst. 7:

„Lešení lze montovat, demontovat nebo podstatným způsobem přestavovat jen v souladu s návodem na montáž a demontáž obsaženým v průvodní dokumentaci a pod vedením osoby, která je k tomu odborně způsobilá. Provádět uvedené činnosti mohou pouze zaměstnanci, kteří byli vyškoleni a jejich znalosti a dovednosti byly ověřeny.“

„Obsah a četnost školení s ohledem na nová nebo změněná rizika práce, způsob ověřování znalostí a dovedností účastníků školení a vedení dokumentace o školení stanoví zaměstnavatel.“

Uvedená odborně způsobilá osoba nemá nikde uvedeny další požadavky na vzdělání a kvalifikaci, zodpovědnost má zaměstnavatel.

Montáž lešení se musí provádět podle dokumentace, tj. návodu nebo dalších upřesňujících dokumentů (typového projektu, individuální dokumentace,…)

Na zpracovatele dokumentace nejsou uvedeny požadavky na vzdělání a kvalifikaci, nese však odpovědnost.

Požadavky na školení lešenářů stanovuje zaměstnavatel, může (měl by) použít služeb odborníka, který věci rozumí, ani na něj však nejsou stanoveny požadavky na vzdělání a kvalifikaci.

 

Odst. 6:

„Dočasné stavební konstrukce musí být podrobovány pravidelným odborným prohlídkám způsobem a v intervalech stanovených v průvodní dokumentaci. Pokud nastaly mimořádné okolnosti, které mohly mít nepříznivý vliv na bezpečnost lešení (například nepříznivá povětrnostní situace), musí být odborná prohlídka provedena bezodkladně.“

V průvodní dokumentaci většinou není četnost prohlídek stanovena.

V takovém případě lze použít ČSN 73 8101 čl. 8.4:

Konstrukce lešení musejí být stále udržovány tak, aby mohly bezpečně plnit funkci, pro kterou byly zřízeny.

Konstrukce lešení musejí být každý měsíc odborně prohlíženy. Tento interval se zkracuje na 14 dní u:

  1. lešení vystavených účinkům mechanického kmitání;
  2. lešení pojízdných;
  3. lešení zavěšených.

Při pravidelných odborných prohlídkách se ověřuje, zda v průběhu užívání nedošlo v konstrukci ke změnám nebo poruchám, které by mohly mít nepříznivý vliv na statickou, funkční a pracovní bezpečnost.

Po mimořádných okolnostech, které by mohly mít nepříznivý vliv na bezpečnost lešení, popř. na okolí (po bouři, větru o rychlosti nad 14 m . s-1 , silném sněžení apod.), se musí konstrukce ihned odborně prohlédnout.

Mimo pravidelné prohlídky se provádí denně před zahájením práce zběžná prohlídka konstrukce lešení jako celku, při kterém se kontroluje zejména kompletnost konstrukce (zábradlí, podlahy, výstupy apod.).

Závady zjištěné při prohlídkách musí být neprodleně odstraněny.

Prohlídky má provádět odborník, který věci rozumí, požadavky na vzdělání a kvalifikaci nejsou stanoveny.

 

Českomoravská komora lešenářů (www.komoralesenaru.cz) školí odborníky (instruktory lešenářské techniky, odborně způsobilé osoby pro DSK), jejich využití při plnění výše uvedených požadavků je možné, není však povinné.

ČMKL se podstatnou měrou podílela na vytvoření profesních kvalifikací Projektant lešení, Instruktor lešenářské techniky, Lešenář šéfmontér a Lešenář montážník.

ČMKL je autorizována pro provádění zkoušek PK Projektant lešení, Instruktor lešenářské techniky. Nikde však zatím není zakotvena povinnost využívat tyto specialisty pro lešenářské práce.

Vypracoval - VÚ BOZP Ing. Karel Škréta

Musí být u komína komínová lávka?

Není mi známo, že by nějaký předpis vysloveně požadoval výlučně komínovou lávku. Ve vyhlášce č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby, § 24, ods. (7)  se říká: Ke komínům, které se kontrolují a čistí ústím průduchu komína, musí být  zabezpečen  trvalý  přístup  budovou, otvorem ve střeše, komínovou lávkou, popřípadě vnější přístupovou cestou, střešními  stupni. Požadavky na přístupové cesty a komínové lávky jsou dány normovými hodnotami.

Ochranná zařízení - bezpečnostní koš a vertikální zachycovač pádu na žebřících ve vodojemech

Celá otázka:

Dobrý den,ráda bych se zeptala, jak přesně je to s těmi vodojemy? Pokud tam vstupují zaměstnanci pouze naší firmy, je povinnost mít u žebříku do 5 metrů od země zachytávač pádu? Četla jsem si nějaké vaše materiály a normy a vychází mi z toho, že ochranný koš nebo zachytávač pádu je u pevně zabudovaných žebříků na VDJ nutný až u výšky nad 5 metrů, u nižších to není povinnost, ale může být doporučeno dle vyhodnocení rizik? Chápu to tak správně?

Náš názor:

Dobrý den, situace při volbě ochranného zařízení proti pádu nedovoluje ochranný koš v uzavřených šachtách, to zpravidla vodojem není.

Podle čl.l 5.2 ČSN 75 0748 Žebříky pevně zabudované v objektech vodovodů a kanalizací vyplývá, že skutečně pouze žebříky s délkou více než 5 m musí být osazeny ochranným zařízením.

Je tedy dle mého názoru na rozhodnutí projektanta, zda bude vycházet z tohoto článku, nebo s ohledem, např. na možnost tvorby kluzkého povlaku na příčlích – stupadlech ochranné zařízení navrhne.

Podobně postupuje i uživatel těchto zařízení.

Mohu použít k přístupu na střechu mobilní žebřík?

ČSN EN 73 1901 Navrhování střech – Základní ustanovení v čl. 5.6.1 požaduje: Na střechu musí být zajištěn přístup podle účelu. Není-li jiný požadavek, musí být umožněn přístup pro provádění kontroly a údržby střechy i zařízení umístěných na střeše.

Norma tedy neurčuje konkrétní typ. Může to být v daných případech např. mobilní žebřík, pevný kovový žebřík pro stavby dle ČSN 74 3282, použití zdvižné plošiny, využití průlezu (normového)  apod.

Je tedy ve Vaší pravomoci a působnosti rozhodnout jaký způsob zvolíte. Zvolené řešení tak pak umíte odůvodnit.

Zadavatel stavby má možnost si vymínit jiný přístup, pokud tento přístup bude bezpečný a odpovídat výše uvedenému požadavku normy, není důvod mu nevyhovět.

Jaký je rozdíl mezi místem kotvení a kotvicím bodem?

Místo kotvení je dle nařízení vlády č. 362/2005 Sb. o  bližších  požadavcích  na  bezpečnost  a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, místem kde je možné upevnit osobní ochrané prostředky proti pádu. Místem kotvení může být i kotvicí bod na kotvicím zařízení.

Místo kotvení je tak širší označení, kterým může být i kotvicí bod. A naopak kotvicí bod, je vždy místem kotvení.

Kotvicí bod je dle ČSN EN 795 Prostředky ochrany osob proti pádu - Kotvicí zařízení místo na kotvicím zařízení, které je určeno pro připojení prostředku ochrany osob proti pádu. Kotvicím bodem může být i poddajné kotvicí vedení.

Tyto obrázky znázorňují rozdíl mezi kotvcím bodem a místě kotvení.

 

Starý požární žebřík neodpovídá požadavkům nové ČSN 74 3282 :2014

Dobrý den,

i když nerad odpovídám na prakticky anonymní dotaz  navíc vztažený k mému vyjádření, k mému stanovisku,  kdy navíc neznám konkrétní případ, kdy jsem toto stanovisko psal a odpověď nemusí vycházet z daného případu, přesto tak učiním.

Budu tedy odpovídat na dotaz:

"Starý požární žebřík neodpovídá požadavkům nové  ČSN 74 3282 :2014 ......např. výstup na střechu neodpovídá čl. 5.1.16 (pokud se nemýlím)......dáváte toto do závad s odvoláním na čl. normy či na starý žebřík se "nevztahuje" nová norma a pohlíží se na něj jako na původní.....a dává se provozovateli pouze doporučení na předěláni výstupu dle současně platné legislativy...".

 

Můj názor: (jde o čl. 5.1.19, ale to není vůbec důležité)

Ke stávajícím žebříkům – pevným kovovým žebříkům pro stavby – viz ČSN 74 3282:2014 se zpravidla vyjadřuji při navrhování systémů určených k ochraně proti pádu a to zejména k provozním žebříkům -  viz čl. 3.2 ČSN 74 3282. Požární žebříky si nedovolím posuzovat, pouze, pokud současně plní funkci i provozního žebříku.

Nyní k věci:

Žádný stavební předpis neukládá vlastníkovi, správci, uživateli objektu upravit objekt dle změn v technických normách, které nastanou po zahájení projektové přípravy stavby, viz stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj ČR:

http://www.mojmirklas.cz/products/stanovisko-ministerstva-pro-mistni-rozvoj-cr-k-situaci-kdy-se-zmeni-csn-v-prubehu-pripravy-nebo-v-prubehu-vystavby/

 

Na provozní žebřík je nutné se dívat z pohledu nařízení vlády č. 362/2005 Sb. o  bližších  požadavcích  na  bezpečnost  a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky. Žebříky, které nemají místo výstupu upraveno dle obr. 17 ČSN 74 3282:2014 Pevné kovové žebříky pro stavby - čl. 5.1.19, vyvolávají následující situaci (píši např. o místech výstupu, kde hrozí zpětný pád přes nezabezpečenou hranu možného pádu):

Pracovník, který žebřík opustí, je okamžitě ohrožen pádem, v daném případě nastává povinnost ochrany proti pádu(dále jen "OOPP"). Pracovník tedy musí použít osobní ochranné prostředky proti pádu (OOPP), to považuji za možné. Tam, kde není možnost upevnění OOPP nebo použití OOPP není následně nutné (pracovník se dále může pohybovat mimo plochy s možností pádu) a v těch případech kdy OOPP není k dispozici (např.u externích firem, které přijedou na práce na střeše mimo plochu s rizikem pádu) a další, je nutné řešit jiný způsob ochrany proti pádu - tedy kolektivní ochranu.

Kolektivní ochranu – provedení místa výstupu dle ČSN 74 3282:2014, považuji, ostatně jako citované nařízení vlády za přednostní.

 

U provozních žebříků (opět hovořím o výše popsané situaci), které byly provedeny dle ČSN 74 3282:1990 Kovové žebříky – Základní ustanovení, nebo ještě starších technických norem, je nutné řešit bezpečný pohyb pracovníka, tedy nevycházet ze stavebních předpisů, ale předpisů v oblasti BOZP. To znamená, že nejméně od roku 2005, kdy vstoupilo v platnost citované nařízení vlády, měl vlastník, správce, uživatel objektu upravit místo výstupu ze žebříku na plochu s rizikem pádu tak, aby nedošlo k ohrožení pracovníka pádem při opuštění žebříku. Musí při tom vycházet z konkrétních podmínek.

1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>