Postup v zájmu investora anebo provozovatele při navrhování zabezpečení budoucích prací na střeše

     Úvodem je dobré napsat, že upřednostňovat jednoznačně zájmy investora nad zájmy provozovatele  ( samozřejmě u investic, kde jde o rozdílné subjekty ), nemusí být správné a to i při vědomí, že investor nás při přípravě stavby i její výstavbě platí. Často vysoký tlak na snížení realizačních nákladů stavby vede k úsporným opatřením, která mohou být pro budoucího provozovatele nepříjemná. Pokusme se vytýčit dva základní případy:

1) investor a budoucí provozovatel ( uživatel ) je shodný. V zásadě se může zdát, že se jedná o nejjednodušší řešení. I v tomto případě, pak ti, kteří odpovídají za vlastní realizaci výstavby, nemusí mít dostatečné zkušenosti k posouzení toho, co stavba/objekt, vše vyžaduje a bude vyžadovat. To, že ochrana zdraví při práci při budoucí údržbě a správě objektu je pro ně často až na jednom z posledních míst, není nutné se zvlášť zmiňovat.

     V tomto případě, je zejména projektant a koordinátor BOZP ( je-li určen ), povinnen seznámit investora se vším, co stavba v budoucnu bude vyžadovat, tedy i s podmínkami pro možnost řádné udržby střešního pláště a péči o zařízení na něm.

Poznámka: nikdo nespochybňuje, že např. schodiště musí být vybaveno zábradlím a to i přesto, že ve zdrcující většině případů zábradlí slouží jako madlo pro podporu, než jako zábrana před pádem.

    2) investor a budoucí provozovatel ( majitel, uživatel, pečovatel o stavbu ) jsou různé subjekty. Tato skutečnost může vést, a také často vede, ke snižování nákladů na výstavbu za každou cenu. Že zařízení pro bezpečnou práci při údržbě objektu se považují v našich podmínkách za zbytná, je všeobecně známo.

     I zde musí  projektant a koordinátor BOZP výrazněji sehrát svoji roli. Oba mají povinnost na bezpečnost prací při provozu objektu dbát. To, že provoz objektu ( uváděný v příslušných předpisech ) je také údržba, není pochyb.

Jsou-li splněny podmínky pro osazení kolektivních nebo individuálních opatření k ochraně před pádem, musí tato opatření navrhnout.

     Není od věci zmínit, že se často setkávám se situací, kdy projektant tato zařízení v projektu neuvedl a při kolaudaci investor požadoval po projektantovi jejich doplnění, což by nebylo to nejnepříjemnější. Zejména požadavek na úhradu minimálně vzniklých vícenákladů, je bodem takto vzniklých sporů.

Závěr:

Jsou-li splněny podmínky pro použití osobních prostředků k ochraně před pádem, propadnutím uklouznutím apod. při práci na střeše, musí projektant v projektu vyřešit možnst odpovídajícího zachycení lana od osobního postroje.

     Již uvedený příklad schodiště a zábradlí je dostatečně výmluvný.

Motto závěrem: Je třeba myslet na ty pracovníky, kteří jsou odpovědní k sobě i svému okolí a chtějí osobní postroj používat.