Bezpečný přístup na plochy s rizikem pádu je důležitým požadavkem pro ochranu života a zdraví osob. Způsob řešení pevných kovových žebříků byl v letošním roce v technických normách významně upraven. Byl rozhodnut i dlouhodobě diskutovaný způsob řešení ochrany proti pádu při používání žebříků, tedy, zda má mít přednost bezpečnostní koš, nebo vertikální zachycovač pádu.
Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví Praha také napravil nedostatek, který vznikl při vydání ČSN 74 3282:2014 Pevné kovové žebříky pro stavby. Vydání ČSN 74 3282:2014 vyřadilo z působnosti této normy pevné kovové žebříky pro volně stojící komíny. Nastala tak situace, že ČR neměla normové řešení žebříků pro tyto stavby.
Letos byly vydány tři nové ČSN EN ISO 14122-1 až 4 Bezpečnost strojních zařízení – Trvalé prostředky přístupu ke strojním zařízením. V těchto technických předpisech je řada významných změn v oblasti BOZP.
Mezi základní změny v ČSN EN ISO 14122-4 (Bezpečnost strojních zařízení – Trvalé prostředky přístupu ke strojním zařízením Část: Pevné žebříky), patří postup při volbě ochranného zařízení proti pádu. V případě celkové výšky pádu ≥ 3 000 mm, musí být žebřík vybaven ochranným zařízením proti pádu a to:
Volba typu ochranného zařízení
a) Bezpečnostní koš. Koš je prostředek, který je vždy dostupný a skutečná úroveň bezpečnosti je nezávislá na činnosti obsluhy, proto je tento typ preferován.
b) Pohyblivý zachycovač pádu na pevném zajišťovacím vedení. Zachycovač pádu je účinný pouze pokud se jej uživatele rozhodne použít. Pokud je jezdec postroje nekompatibilní s posuvným systémem a je použit s pohyblivým zachycovačem, bude existovat riziko pádu.
Kombinace bezpečnostního koše a zachycovače pádu nesmí být použita.
Tato část ISO 14122 specifikuje minimální požadavky, které platí i při požadavku stejných prostředků přístupu jako část budovy nebo stavební konstrukce (např. pevné žebříky), kde je stroj instalován za podmínky, že funkcí této části konstrukce je poskytnout prostředky přístupu ke stroji. Autor tohoto příspěvku se domnívá, že takovým případem je např. pevný žebřík určený k přístupu na mostový jeřáb i jeřábové dráhy.
ČSN EN ISO 14122-4 určuje způsob posouzení rizik při volbě ochranného zařízení.
Pro výběr vhodného typu ochranného zařízení proti pádu musí být provedeno posouzení rizik v souladu s ISO 12 100 pro každou danou aplikaci a to zejména při tvorbě typu C. Relevantní aspekty, které je třeba vzít v úvahu, jsou například:
a) Podmínky přístupu, jako jsou
1) rozsah mezí, a
2) meze návrhu;
b) celková výstupní výška pro pevný žebřík;
c) množství rizika pádu z výšek a očekávaná závažnost zranění;
d) lidské aspekty, jako jsou
1) únava,
2) stres, a
3) zkušenosti, schopnosti a zaškolení;
e) záchranné aspekty;
f) aspekty prostředí, jako jsou
1) vítr, a
2) extrémní teploty;
g) četnost použití:
1) příležitostně, nebo
2) běžně;
h) manipulace s
1) nástroji, a
2) náhradními díly.
Žebříkové systémy s celkovou výškou H> 3 000 mm a ≤ 10 000 mm, musí být navrženy takto:
- střídající se větve s maximální výškou větve h 6000 mm, vybavené bezpečnostním košem;
- jedna větev, vybavena bezpečnostním košem;
- jedna větev, vybavena pohyblivým zachycovačem pádu na pevném zajišťovacím vedení.
Pokud není možné použít koš, musí být poskytnuto individuální ochranné zařízení, např. zachycovač pádu.
Žebříkové systémy s celkovou výškou H> 10 000 mm:
Musí být navrženy:
- střídající se větve s maximální výškou větve nejvýše 6 000 mm, vybavené bezpečnostním košem;
- střídající se větve vybavené zachycovačem pádu;
- jedna větev, vybavena zachycovačem pádu.
Dále platí, že tam, kde je uvažováno, že se bude současně používat žebříkový systém více než jedna osoba, v závislosti na typu ochranného zařízení proti pádu, musí být k dispozici přestupní plošiny nebo odpočinkové plošiny.
Obecné požadavky uvedené v normě:
Žebříkový systém musí být navržen tak, že žebřík drží sám a jeho připevnění vydrží rozumně předvídatelné statické a dynamické podmínky. Kritéria, které je potřeba zvážit, jsou například:
- hmotnost žebříkového systému;
- maximální počet osob stojících na žebříkovém systému;
- dodatečná zatížení, bude-li aktivován zachycovač pádu.
Změnu doznal i návrh řešení příčlí. Nášlapný pochozí povrch musí být plochý a ≥ 20 mm. Proto nejsou doveleny kruhové příčle. Celkový obvod uzavřených příčlí, např. čtvercový, obdélníkový, polygonální nebo nakloněný, musí být ≤ 140 mm. Otevřené příčle, jako je příčle U-tvaru, které nemohou být zcela uzavřeny, musí být navrženy tak, aby bylo zabráněno poranění rukou ostrou hranou.
Pro pevné žebříky bez ochranného zařízení (bezpečnostní koš, nebo vertikální zachycovač pádu), s nízkou výstupní výškou a navíc se zvýšenou mírou znečištění od okolí, mohou být použity velké protiskluzové příčle, například příčle s dvouřadou nebo víceřadou perforací. Dále mohou být nezbytná speciální opatření, aby bylo zabráněno uklouznutí, když riziko uklouznutí je závislé na podmínkách prostředí (olej, led, atd.). Kde je možné nahromadění, například sněhu, ledu nebo je přítomen prach, mohou být příčle s nakloněným profilem. Povrch příčlí musí mít skluzu odolný pochozí povrch.
ČSN 74 3282/Z1:2017 Pevné kovové žebříky pro stavby opět vrátila působnost této normy i pro volně stojící komíny. Změna stanovila také délky větví příčlového žebříku, i volbu ochranného zařízení pro pevné žebříky pro volně stojící komíny a další.
21. 8. 2017
Mojmír Klas